More, Thomas (1478-1535) Anglický státník a spisovatel, svatořečený římskokatolickou církví. More je dnes znám především jako autor Utopie (Utopia, 1516), ale také tím" že byl na příkaz Jindřicha VIII. sťat. Za svého života byl právníkem, politikem a diplomatem; proslul jako čelný představitel zaalpské renesance a později jako obránce víry.
More byl synem Johna Mora, právníka a představeného vysokého právnického učení Lincoln's Inn. Na žádost svého otce byl přijat jako páže Johna Mortona, arcibiskupa canterburského. Vzdělával se v Londýně a Oxfordu a poté (1496) vstoupil do londýnské právnické koleje New Inn a roku 1502 se stal právníkem. Jeho životní dráha vyvrcholila v roce 1529, kdy byl jmenován anglickým kancléřem. Se vzestupem protestantismu věnoval značnou část svého úsilí tomu, aby z církve vymýtil herezi. Tuto roli obránce víry nebyl schopen sloučit s podporou Aktu o svrchovanosti, jímž byl Jindřich VIII. uznán za jedinou hlavu církve v Anglii, a byl pro velezradu popraven. V roce 1886 byl blahořečen a roku 1935 kanonizován. V historii politického myšlení je More připomínán výhradně pro autorství Utopie, útlé knížky, jež dala vzniknou novému literárnímu žánru a obdařila jménem způsob teoretizování (viz UTOPISMUS). Utopie mátla kritiky po více než čtyři sta let a stále není základní shoda ohledně jejího významu. Vědci souhlasí s tím, že Utopie představuje imaginární společnost, a že v knize jsou podstatné satirické prvky, avšak nemohou se dohodnout na smyslu a důležitosti satiry.
Nejzřejmější je satira ve hře se slovy, Utopie znamená "žádné místo", ale je i hříčkou na slova eutopia - "dobré místo". Podobně Hythlodaeus (příjmení hlavní postavy) znamená toho, kdo říká nesmysly, ale Raphael (jeho křestní jméno) znamená lékař od Boha. Tyto slovní hříčky nevypovídají nic o Morových záměrech.
More se v Utopii dotýká řady problémů. Společnost (každá rodina a země jako celek), již zobrazuje, je autoritářská, patriarchální a hierarchická v podmínkách úplné ekonomické rovnosti (obyvatelé si dokonce pravidelně vyměňují domovy). Ctěn je věk a určená autorita, jako jsou manželé a otcové. Majetek je ve společném vlastnictví, neexistuje konkurence a každý pracuje pod dohledem pro společné dobro (viz KOMUNISMUS). Řízení je zabezpečováno politickou a náboženskou hierarchií, která uplatňuje soubor zákonů stanovených zakladatelem země, jenž obsahuje podrobný rozpis opatření ve všech aspektech života. Hlavním účelem správců je zajistit, aby nebyl nikdo nečinný. Přesunují lidi podle potřeby (dokonce z rodiny do rodiny). Ekonomická rovnost je však zárukou toho, že nikdo nemusí pracovat příliš těžce a každý má dost jídla; ubytování a oblečení je sice prosté, ale dostačující.
Jedním z důležitých vodítek obyvatel Utopie je rozum, vyšší normu však přináší zjevení. Jejich racionální náboženství je snad největším problémem pro současné komentátory. Badatelé hledají způsob, jak sloučit Moreův vroucí katolicismus s institucemi náboženské tolerance a dobrovolné euthanasie v Utopii. (Podobný problém, který však dnes již není aktuální, představovala instituce společenského vlastnictví.) Bylo rozvinuto a propracováno mnoho analýz na důkaz toho, že More tyto instituce neobhajoval, žádná z nich však nebyla plně uspokojivá. Nevíme zkrátka, co More zamýšlel, ale je celkem rozumné soudit, že Utopie byla mezi jiným - myšlenkovým experimentem, pomoci něhož se More pokoušel nahlédnout, kam by až mohl diktát rozumu vést. Ve svém pozdějším životě More Utopii zavrhoval a nechtěl dovolit, aby byla přeložena z původní latiny do angličtiny v obavě ze špatného vlivu na nevzdělané. More, ochránce sužované víry, jevilo svůj mladický jeu ďesprit jen pramalý zájem. Moreova Utopie byla produktem renesance a věku objevů, doby, během níž mnoho lidí v západní Evropě přehodnocovalo své vztahy k církvi, státu i sobě navzájem (viz RENESANČNÍ POLITICKÉ MYŠLENÍ).
More v Utopii položil základní otázky týkající se těchto vztahů. Ptal se svých současníků, zda jsou chudoba a degradace člověka skutečně nezbytné. Tím, že popsal společnost ekonomicky si rovných lidí spolupracujících na obecném blahu, naznačil, že by snad odpověď moWa být záporná. Tím, že tuto společnost vykreslil jako autoritářskou, hierarchicky uspořádanou a patriarchální, naznačil, že lidé musí být řízeni - rozum nestačí na to, aby vnesl do společnosti řád. Rozum musí být ztělesněn v řadě podrobných pravidel a omezení a lidi je nutno jak povzbuzovat, tak i nutit k poslušnosti.
Morovým modelem byl bezesporu klášter. Celý systém Utopie je umocněným klášterem, i takové detaily jako společná jídla doprovázená duchovní četbou prozrazují tento vliv. More z této středověké instituce čerpal hodně, ale přidal vWedy renesance a věku objevů spolu s inspirací rozsáhlou četbou klasiků, aby vytvořil něco nového. LTS

odkazy
More, T.: Utopie, přel. B. Ryba. Praha: Mladá fronta, 1978.
literatura
Hexter, J.H.: More's Utopia: the Biography oJ an Idea. New York: Harper & Row, 1952.
Logan, G. M.: The Meaning (if More 's "Utopia". Princeton, NJ: Princeton University Press, 1983. Marius, R.: Thomas More: a Biography. New York: Knopf, 1984.